neděle 9. srpna 2015

A jsem doma...

Dnes je to přesně týden, co jsem dojela domů. Chtěla bych napsat jenom pár řádků na závěr tohoto blogu, abych ho nějakým způsobem uzavřela a také oficiálně dala najevo, že už nemusíte ztrácet čas aktualizováním těchto stránek, protože sem už žádný jiný a nový článek nepřibude.






Rok v Zambii mi utekl jako voda... i když začátky pro mě byly dlouhé a celý rok se zdál nepředstavitelný. Byl to rok naplněný radostí, klidem, nervozitou, poznáváním nového, přizpůsobováním, smíchu, zlepšováním se v trpělivosti, atd...

Za možnost být TAM nepřestanu být NIKDY vděčná. Byla to pro mě životní zkušenost, a jsem moc ráda, že jsem se pro ni rozhodla.

Nyní už jsem doma a s mnoha z Vás jsem se již osobně potkala a i pár slovy se již snažila popsat, jaké to pro mě bylo trávit čas v jiné kultuře. Není to pro mě jednoduché popsat vše tak, jak to člověk vnímal a prožíval TAM. Navíc ať Vám řeknu cokoliv, tak to je pro Vás vždy zabarveno Vaší představivostí a zkušenostmi, které máte s Afrikou.




Loučení pro mě bylo opravdu těžké. S jednotlivými třídami, které jsem učila, jsem se loučila v průběhu posledního týdne. Na nekonečné otázky: "Kdy Tě zase uvidíme? Kdy přijedeš?," jsem těžko hledala odpovědi, které by děti uspokojily. Když jsem se loučila s našima holkama došlo i na slzy...
Všichni už mi těď moc chybí. Ale tuhle kapitolu života jsem musela uzavřít a pokračovat další...
 




Doma na mě čekalo neuvěřitelné překvapení lidí, kteří mě mají rádi. Tento první týden se pro mě nese ve znamení vzpamatovávání se z návratu, který pro mě byl do jisté míry docela velkým šokem. Připadala jsem si tu jako cizinec ve vlastní zemi, figurka z Člověče nezlob se v cizím domečku, nebo jako v pohádce, a stále jsem čekala, kdy se vrátím zpátky do reality. Na vše kolem sebe jsem hleděla očima cizího člověka... Byl to zvláštní pocit.



Teď už vím, že jsem tam, kde mám být a už jsem se lépe zaklimatizovala... Vím, že nejspíš nebudu mít příležitost se do Zambie jen tak vrátit a jsem s tím smířená.

Chtěla bych Vám moc poděkovat za všechnu podporu - ať byla v jakékoliv formě, toleranci všech mých chyb (nejen pravopisných) a nedostatků a za všechny modlitby.

Moc si toho vážím!!!

ZIKOMO KWAMBIRI GRACIAS DĚKUJU DZIEKUJE THANK YOU DANKE MERCI