"Jaro dělá pokusy"...

Jakmile začaly odkvétat "stromy fialové", do květu se daly "stromy červené". Omlouvám se za svou botanickou nepřesnost, ale pouze jsem tím chtěla říct, že si tu nyní připadám jako u nás v květnu. Akorát k tomu moc nesedí tropická horka....:-)

Květy "červeného stromu"

Blíží se mé druhé narozeniny:-), tedy mé výročí příjezdu do Zambie. Včera při růženci jsme mezi námi přivítaly nové tváře – Amalu ze Somálska a novou dobrovolnici Louisu z Německa. Sr. Ryszarda označila tento den jako den Amaliných narozenin – tedy den, kdy se narodila pro City of Hope.

Večerní romantika po výpadu elektriky a se studenou večeří...

S Dvojčaty jsme zatím pravidelně „oslavovaly“ naše výročí. Naposledy jsme společně koupily tabulku čokolády (nevím, jestli se dá mluvit o tabulce, když byla celá pokřivená, protože cestou z města se nám celá roztála a aby se dala požívat v pevném stavu, daly jsme ji na chvilku do mrazáku) a po společném obědě, který si pravidelně kuchtíme co týden, jsme si „zbožně“ kolem našeho pokladu sedly a několik minut na něj jenom zíraly. Až potom se jedna z nás odvážila zeptat, jestli ji otevřeme:-). Na mé výročí si pro holky chystám překvapení v podobě zambijského piva - Mosi:-). Koupila jsem jenom jednu plechovku (0,3 l), protože byla pěkně drahá – na přepočet asi za 40,- Kč. Tak se budeme muset podělit. A stejně se mi opravdu líbí, jak si tady nesmírně vážíme věcí, jídla a pití, které v Evropě máme jako samozřejmost. Např. v učebně první třídy mají na stěně slovíčka v nyanja a jedním z nich je kolola. Když jsem to viděla, hned jsem si vzpomněla na naší kofolu a ptala se Dvojčat, jestli ji znají. A protože odpověď byla kladná, měly jsme o čem diskutovat další ½ hodiny – v horkém rozpáleném počasí by si doušek dala každá:-).

Zeď kolem našeho CoH

Ale teď konečně k dalšímu týdnu. Skoro se mi chce napsat, že proběhl stejně jako minulý a ten předminulý, ale s tím bych Vás asi odbýt nemohla, tak se pokusím dny více rozpitvat:-).

V úterý večer jsme prožili krásnou adoraci. Adoraci tu máme každé druhé úterý v měsíci a úkolem nás dobrovolníků je připravit ji. Charlotte dny před ní byla zaneprázdněna pletením copánků – ne, že by je pletla někomu, ale byly jí pleteny:-) – a Katharina měla spoustu starostí se školní klinikou, kterou má na starosti, tak jsem se pokusila dát do kupy něco sama. Vše jsem pak s Dvojčaty v rychlosti projela, a protože se vším souhlasily, mohly jsme vše uplatnit v praxi. Naše holky připojily nádherné písně a přímluvy a společně jsme prožily silné chvíle. Tma, svíčky, písně, Slovo Boží, slova díků, …

I am Thankful for a cleaning windows, floors, sweaping and washing dishes because it means I have a HOME.

Ve středu bylo nesmírné horko. Já vím, že Vás mé nářky na horké počasí už nejspíš unavují, ale tohle horko má pointu:-). Celé odpoledne se kupily mraky a začalo být dusno. A pak to přišlo. Začaly kapat kapky deště! Když mluvím o kapkách, myslím opravdu kapky. Bylo to zvláštní – připadalo mi, že kdybych píchla do oblohy, že se protrhne s masou vody, ale zatím k nám bylo popuštěno pouze několik kapek… Nadšeně jsme si stouply ven a užívaly si osvěžení. Postupně se rozprchávalo čím dál tím víc… Ale pořádná bouřka přišla až v noci. Vítr hvízdal škvírami v rámu oken a po minutách se mi pokoj pravidelně osvěcoval září blesku. Naše plechová střecha rachotila v poryvech větru natolik, že jsem hned ráno šla zkontrolovat, jestli nám tam vůbec nějaký kus plechu zbyl. A byla jsem překvapena, že vypadala netknuta. Byl to silný zážitek. Ráno obloha vypadala jako by se v noci nic nestalo – jenom polámané větve stromů byly důkazem.

Nevím, jestli jsem Vám psala o tom, jak Zambiané prožívají každý fotbalový zápas. Natož, když se hraje mezinárodní. Myslím, že to bylo také ve středu, kdy Zambie hrála zápas s Nigérií. Není to v rámci African Cupu (ten nás tu teprve čeká), ale v rámci Games (tak je to tady nazýváno, je to něco míň než zmíněný Afr. Cup). Už předchozí víkend, když jsme byly ve městě, tak jsme o tomto zápasu hodně slyšely. Když zmíněný zápas nadešel, zeptala se Sr. Florence holek, kdo chce jít studovat a kdo chce zápas sledovat. Drtivá většina byla samozřejmě pro sledování. Protože Charllote se sledování chtěla také zúčastnit, vzala jsem si na starost její studijní skupinku. Zápas jsem neviděla, ale kolik padlo gólů do nigerijské branky jsem věděla dřív, než jsem stihla mluvit s někým, kdo zásah viděl. Holky křičely na plné kolo, začaly třískat hrnci a zvonit na plechovou trubku, která nám slouží jako svolávací znamení:-). Rachot ze všech stran. A to, že Zambie vyhrála 3:0, se slavilo ještě víc! 

Když se mě někdo ptá, odkud jsem a já řeknu Czech Republic, vím, že jsme s tématem skončili, protože si těžko někdo dokáže naši zemičku na mapě představit. Proto už automaticky dodávám, že z mé země pochází i Petr Čech, brankář z Chelsea. Všichni hned automaticky ví, a rozhovor může pokračovat:-). A samozřejmě Dvojčata ze země mistrů světa jsou tu na koni… Dokonce Katharině jeden černoch tvrdil, že se rozhodl, že si vezme za ženu Němku, protože to je národ, kde každý umí kopnout do míče:-).
___________________________________________________________________

A dnes na závěr:

Atate athu muli m’mwamba,

dzina lanu liyeretsedwe,

ufumu wanu udze,

kufuna kwanu kuchitidwe,

monga kumwamba choncho pansi pano,

Mutipatse ife lero chakudya chathu chalero,

mutikhululukire ife zochimwa zathu,

monga ifenso tikhululukira adani athu,

musatisiye ife m‘chinyengo,

koma mutipulumutse ife kwa zoipa. Amen

Pokud jste dočetli až sem, tak jste se právě pomodlili Otče náš v nyanja, a pokud jste tento odstavec přeskočili, protože jste mu nerozuměli, ale rádi byste se Otče náš v nyanja pomodlili, tak si tento odstavec přečtěte:-)! (To je smysluplné souvětí!:-))