pátek 26. prosince 2014

Africké linecké...


aneb Vánoce v Africe

I když počasí a prostředí na to nevypadá, i tady v Africe se slaví Vánoce. Vždyť Ježíš se narodil pro nás všechny, bez rozdílu pleti, národnosti či charakteru:-).

Přeci jsme si v něčem podobní:-)... (barva dlaní a chodidel...)
A protože i my jsme s dobrovolnicemi chtěly chytnout alespoň trochu vánoční atmosféru, která se stále ne a ne dostavit, rozhodly jsme se, že bychom proto měly něco udělat. A co může být lepšího pro navození té správné atmosféry než vůně vánočního cukroví:-). Proto přidávám, pokud byste se někdy naskytli v podobné situaci, jako jsem měla letos já, návod na to, jak připravit české cukroví v afrických podmínkách:

Volba typu cukroví záleží čistě na Vaší chuti. U mě to bylo jednoznačný výběr – linecké. Ale pokud mohu radit, čím méně surovin budete potřebovat, tím lépe pro Vás.
Nejprve je potřeba zjistit ten správný recept. Bez internetu máte jedinou možnost, a to - věřit operátorům a satelitu na oběžné dráze, že Vám eSeMeS zprávu od Vaší maminky s receptem doručí. Já jsem v tomto případě byla úspěšná, proto jsem se mohla pustit do díla.
Jé dobré mít všechny suroviny, které budete potřebovat, případně suroviny náhradní. Pokud žijete v domě, který před Vámi někdo delší dobu používal, nebojte se prozkoumat všechna zákoutí, třeba objevíte něco užitečného. Např. ½ roku prošlou mouku – zn. Proudly Mama Zambia, německý práškový cukr s mravenci, citrónové aroma či skořici s červíky (kterou použijete místo vanilkového cukru, který nenajdete). Další suroviny musíte vytáhnout z vlastních zásob – vajíčka od našich „CoH slepic“ a 50% osolený margarín k mazání.
V zápalu práce:-)...

Když máte připravené suroviny, můžeme přikročit k dalšímu kroku – měření gramáže. Jelikož samozřejmě nemáte váhu, využijete hrnek, ve kterém krásně naměříte 50 dkg mouky a 20 dkg cukru. Dále pokračujeme smícháním všeho dohromady. S ohledem na množství je potřeba zvolit vhodnou nádobu, v které vše smícháte dohromady. V našem případě, plně vystačí hliníkový hrnec.
Po vytvoření těsta, které se nelepí, ho necháme odpočinout v lednici. Mezitím můžete sehnat formičky – dobře je umyjte, pokud je naleznete mezi malými šváby.
Připravíme si váleček – v našem případě naplněnou lahev s vodou, a můžeme začít vyvalovat plát, z kterého budeme vykrajovat jednotlivé kousky.
Pro linecké je typické, že koláčky jsou slepované marmeládou, která z horního dílu „vykukuje“. Proto využijeme krytu na fixu na vykrajování koleček do hvězdiček, stromečků a komet, které jsme již předtím vytvořily z formiček.
Naše minitrouba:-)...

Necháme rozehřát troubu (za předpokladu, že funguje elektřina), o které jste si vzhledem ke vzhledu mysleli, že je to trouba mikrovlnná. Pokusíme se najít mezi veškerým nádobím něco, co se podobá plechu na pečení. Tuto nádobu poté vymažeme nějakým tukem – v našem případě osoleným margarínem.
Ačkoliv trouba obvykle peče velice pomalu, linecké koláčky se pečou velice rychle, proto je dobré je hlídat, obzvlášť pokud si Vaše německá spolubydlící myslí, že až když jsou kousky tmavě hnědé, jsou dobře upečené.
Marmeláda z manga...

Na promazání nepoužijeme pomerančovou marmeládu, která připadá Vaší spolubydlící hořká, ale zeptáme se sousedů. Pokud budete mít štěstí, půjčí Vám marmeládu z manga. Tedy koláčky dostanou opravdu africký charakter, obzvlášť v tomto období, kdy jsou tržiště mangy přehlcená.
Po ochutnání prosím nesrovnávejte s domácím českým cukrovím. Nesnažíme se vytvořit české, ale africké linecké. Děkuji!
A je hotovo!

Když jsme kromě cukroví s holkama ještě vyzdobily náš domeček hvězdami a dekoracemi, které jsme objevily po bývalých dobrovolnících, Vánoce pro nás byly mnohem aktuálnější.
Nepředstavujte si náš Štědrý den nějak speciálně. Ba naopak. Možná jsem až moc očekávala, že tu objevím nějaké vánoční zambijské zvyky, ale opak byl pravdou. Čechy jsou na ně bohatší.
Náš Štědrý den jsme strávily s dobrovolnicemi vyráběním dárků pro holky, které zůstávají na Vánoce tady a také pro naše sestry. Za oknem nám samozřejmě místo sněhu padala voda. Naschvál neříkám déšť, protože byl tak silný, že už byste v něm jednotlivé dešťové kapky těžko hledali.
Díky tomu, že nám kořeny stromu, který stál před naším domečkem, zvedl podlahu, teče nám teď při těchto průtržích řeka vody přímo dovnitř a Louise do pokoje. Proto jsem se během vyrábění v mezičasech bavila odklízením naší vodní plochy.

Naše připravené dárky...
Protože jsme akorát věděli, že od 21°° půjdeme společně na Půlnoční, a jinak se alespoň o společné večeři nemluvilo, byla jsem ráda, že Katharina, která pomáhala holkám dopoledne v kuchyni, s nimi domluvila, že bychom si ji mohli udělat.

Rýže s kuřetem na štědrovečerním stole:-)...

Připravilo se kuře a rýže, s dobrovolnicemi jsme donesly svíčky a dárečky, spojily jsme stoly a přikryly ubrusy. Malý zádrhel nastal, když my už jsme byly připravené, ale holky nikde. Holky se couraly jedna po druhé a chtěly každá začít jíst a každá si jídlo chtěla odnést pryč. Dalo nám zabrat vysvětlit jim, že bychom se rádi najedly společně a to znamená, že bychom se měly prvně všichni sejít u jednoho stolu. Nakonec se nám to ve 20°° povedlo.

Otevírání dárků od nás dobrovolnic...

Na to, že nás ve 20:30 Sr. Florence nabírala do auta, aby nás vzala na mši, večeře proběhla docela klidně. Ve svátečních šatech jsme naskákaly do kufru našeho Hiluxu a jely k Bonaventurovi k františkánům.
Mše byla krásná, ale trochu mi chyběly ty naše české koledy.
Nazdobený kostel u františkánů...

A můj 25. prosinec?
Hned poté, co jsme se vrátily z ranní mše sv., na kterou jsem vyrazila „svátečně“ v pohorách a softsheelce, jsem vyfasovala kyblík s vodou a hadr a vytřela jsem celou naší obří jídelnu. Na kolenou jsem ji po 2 a ½ hodině doleštila, a potom jsem si běžela dát rychlou sprchu a převléknout se, protože jsme byly pozvány k sestrám na slavnostní oběd, i s holkami.
Jídlo bylo moc dobré a dokonce mě překvapilo, že jsme měli i malé řízečky! Řízek s nshimou – doporučuju!
Sestry pečlivě otevírající jejich vánoční dárečky od nás...

Odpoledne se nám asi po 5 dnech objevilo na obloze slunko! Ne, že bychom tady během těch 5 dnů měli tmu:-), ale bylo pod mrakem a obloha byla jednolitě šedivá.
Využila jsem změny počasí k úklidu našeho domečku, který byl celý od bláta, k vyprání prádla a k vysušení našeho koupelnového koberečku, který byl stále mokrý, a nedařilo se nám ho vysušit.
Jak jen to shrnout? Je to zkušenost. Ale upřímně – není nad české Vánoce v teple domova.




2 komentáře:

  1. Jak jednou napsal Kubišta:
    "Klasická ukázka oblíbeného literárního útvaru "Vařím/peču v cizině, kde se všechno dělá jinak", s nastandardní dávkou humoru;)"
    Ráďo, na Tebe to sedí dokonale! Už u víčka od fixy jsem se začal nezřízeně smát na celé kolo. :D

    Máš můj obdiv, nejen za pečení, ale i za Tvou akčnost při vytváření vánoční atmosféry! Jsi dobrá, že to zvládáš, tak daleko a v tak odlišným prostředí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Tome:-), je pravda, když jsem to začala psát, tak jsem si vzpomněla na pečení Tvého mazance v Anglii!

      Smazat